홈
> 앙굿따라 니까야1~4모음 > samaṇa
5. sekkhasuttaṃ (AN 3.86-유학 경)
4. samaṇavaggo, 5. sekkhasuttaṃ (AN 3.86-유학 경)
86. atha kho aññataro bhikkhu yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. ekamantaṃ nisinno kho so bhikkhu bhagavantaṃ etadavoca —
어떤 비구가 세존에게 왔다. 와서는 세존에게 절한 뒤 한 곁에 앉았다. 한 곁에 앉은 그 비구는 세존에게 이렇게 말했다. ―
“‘sekho, sekho’ti, bhante, vuccati. kittāvatā nu kho, bhante, sekho hotī”ti? “sikkhatīti kho, bhikkhu, tasmā sekhoti vuccati. kiñca sikkhati? adhisīlampi sikkhati, adhicittampi sikkhati, adhipaññampi sikkhati. sikkhatīti kho, bhikkhu, tasmā sekhoti vuccatī”ti.
“대덕이시여, ‘유학(有學), 유학’이라고 불립니다. 어떻게, 대덕이시여, 유학이 됩니까?” “비구여, ‘공부한다’라고 해서 유학(有學)이라고 불린다. 그러면 무엇을 공부하는가? 높은 계(戒)도 공부하고, 높은 심(心)도 공부하고, 높은 혜(慧)도 공부한다. ‘공부한다’라고 해서, 비구여, 유학(有學)이라고 불린다.”
“sekhassa sikkhamānassa, ujumaggānusārino.
khayasmiṃ paṭhamaṃ ñāṇaṃ, tato aññā anantarā.
올곧은 길에 일치된 공부를 하는 유학에게
먼저 부서짐에 대한 앎이 있다. 그로부터 무위(無爲)의 앎이 뒤따른다.
“tato aññāvimuttassa, ñāṇaṃ ve hoti tādino.
akuppā me vimuttīti, bhavasaṃyojanakkhaye”ti. pañcamaṃ.
그로부터 무위(無爲)의 앎으로 해탈한 자에게 존재의 족쇄의 부서짐에서
‘나에게 부동(不動)의 해탈이 있다.’라는 앎이 있다.
Comments
대원행
2023.01.21 21:17
http://www.nikaya.kr/bbs/board.php?bo_table=happy02_12&wr_id=183 참조 (앙굿따라 니까야 관통 법회 3 - (85-89)[계-정-혜의 완성 정도에 따른 성자의 구분]
보인
2024.04.13 22:45
감사합니다.