1. ratanasuttaṃ (KN 5.13-보배 경)
2. cūḷavaggo, 1. ratanasuttaṃ (KN 5.13-보배 경)
224.
yānīdha bhūtāni samāgatāni, bhummāni vā yāni va antalikkhe.
sabbeva bhūtā sumanā bhavantu, athopi sakkacca suṇantu bhāsitaṃ.
땅의 존재든 하늘의 존재든 여기에 모인 모든 존재는 기뻐하라.
잘 채비하여 말씀을 들어라!
225.
tasmā hi bhūtā nisāmetha sabbe, mettaṃ karotha mānusiyā pajāya.
divā ca ratto ca haranti ye baliṃ, tasmā hi ne rakkhatha appamattā.
그러므로 모든 존재는 주목하라. 인간 존재를 위해 자애를 행해야 한다.
그들은 밤낮으로 헌공을 한다. 그러므로 방일하지 말고 그들을 보호하라.
226.
yaṃ kiñci vittaṃ idha vā huraṃ vā, saggesu vā yaṃ ratanaṃ paṇītaṃ.
na no samaṃ atthi tathāgatena, idampi buddhe ratanaṃ paṇītaṃ.
etena saccena suvatthi hotu.
이 세상과 저세상의 어떤 재물도, 하늘의 뛰어난 보배도
여래와 견줄 것이 없다. 이것도 부처님에게 있는 뛰어난 보배다.
이런 사실로써 설명하라.
227.
khayaṃ virāgaṃ amataṃ paṇītaṃ, yadajjhagā sakyamunī samāhito.
na tena dhammena samatthi kiñci, idampi dhamme ratanaṃ paṇītaṃ.
etena saccena suvatthi hotu.
삼매를 닦는 석가모니가 부서짐과 바램과 불사(不死)와 뛰어남을 얻었을 때
어떤 것도 그 법과 견줄 수 없다. 이것도 법에 있는 뛰어난 보배다.
이런 사실로써 설명하라.
228.
yaṃ buddhaseṭṭho parivaṇṇayī suciṃ, samādhimānantarikaññamāhu.
samādhinā tena samo na vijjati, idampi dhamme ratanaṃ paṇītaṃ.
etena saccena suvatthi hotu.
으뜸인 부처님은 무위(無爲)의 앎이 뒤따르는 삼매의 청정을 칭찬했다.
그 삼매와 견줄 것은 없다. 이것도 법에 있는 뛰어난 보배다.
이런 사실로써 설명하라.
229.
ye puggalā aṭṭha sataṃ pasatthā, cattāri etāni yugāni honti.
te dakkhiṇeyyā sugatassa sāvakā, etesu dinnāni mahapphalāni.
idampi saṅghe ratanaṃ paṇītaṃ, etena saccena suvatthi hotu.
고결한 사람의 칭찬을 받는 사쌍팔배(四雙八輩)의 사람들은 선서(善逝)의 제자로서 보시받을만한 분들이고, 여기에 주어진 것은 큰 결실이 있다.
이것도 승(僧)에 있는 뛰어난 보배다. 이런 사실로써 설명하라.
230.
ye suppayuttā manasā daḷhena, nikkāmino gotamasāsanamhi.
te pattipattā amataṃ vigayha, laddhā mudhā nibbutiṃ bhuñjamānā.
idampi saṅghe ratanaṃ paṇītaṃ, etena saccena suvatthi hotu.
확고한 의(意)로 고따마의 가르침에 잘 적응하여 소유의 삶에서 벗어난 사람들
최상의 공덕을 얻은 그들은 불사(不死)에 들어 완전한 꺼짐을 성취하여 즐긴다.
이것도 승(僧)에 있는 뛰어난 보배다. 이런 사실로써 설명하라.
231.
yathindakhīlo pathavissito siyā, catubbhi vātehi asampakampiyo.
tathūpamaṃ sappurisaṃ vadāmi, yo ariyasaccāni avecca passati.
idampi saṅghe ratanaṃ paṇītaṃ, etena saccena suvatthi hotu.
성문 앞 큰 기둥이 땅에 깊이 묻혀있으면 사방에서 부는 바람에 흔들리지 않는 것처럼
성스러운 진리를 분명히 본 고결한 사람은 그와 같다고 나는 말한다.
이것도 승(僧)에 있는 뛰어난 보배다. 이런 사실로써 설명하라.
232.
ye ariyasaccāni vibhāvayanti, gambhīrapaññena sudesitāni.
kiñcāpi te honti bhusaṃ pamattā, na te bhavaṃ aṭṭhamamādiyanti.
idampi saṅghe ratanaṃ paṇītaṃ, etena saccena suvatthi hotu.
깊은 지혜로 잘 설해진 성스러운 진리를 설명하는 사람들은 누구든지
비록 자주 방일하다 해도 그들은 여덟 번째 존재를 붙잡지 않는다.
이것도 승(僧)에 있는 뛰어난 보배다. 이런 사실로써 설명하라.
233.
sahāvassa dassanasampadāya, tayassu dhammā jahitā bhavanti.
sakkāyadiṭṭhi vicikicchitañca, sīlabbataṃ vāpi yadatthi kiñci.
봄을 성취하는 즉시 필연적으로 유신견(有身見)과 의심과 계금취(戒禁取)의 어떤 것이든 세 가지 법들이 버려진다.
234.
catūhapāyehi ca vippamutto, chaccābhiṭhānāni bhabba kātuṃ.
idampi saṅghe ratanaṃ paṇītaṃ, etena saccena suvatthi hotu.
네 가지 상실과 비탄의 상태에서 벗어나고, 여섯 가지 큰 죄를 짓지 않는다.
이것도 승(僧)에 있는 뛰어난 보배다. 이런 사실로써 설명하라.
235.
kiñcāpi so kamma karoti pāpakaṃ, kāyena vācā uda cetasā vā.
abhabba so tassa paṭicchadāya, abhabbatā diṭṭhapadassa vuttā.
idampi saṅghe ratanaṃ paṇītaṃ, etena saccena suvatthi hotu.
그가 몸과 말과 의(意)로 어떤 것이든 악업(惡業)을 짓는다 해도
그는 그것을 감출 수 없다. 길을 본 사람에게 불가능하다고 말한다.
이것도 승(僧)에 있는 뛰어난 보배다. 이런 사실로써 설명하라.
236.
vanappagumbe yatha phussitagge, gimhānamāse paṭhamasmiṃ gimhe.
tathūpamaṃ dhammavaraṃ adesayi, nibbānagāmiṃ paramaṃ hitāya.
idampi buddhe ratanaṃ paṇītaṃ, etena saccena suvatthi hotu.
뜨거운 여름의 첫 달에 숲의 덩굴이 꼭대기에 닿듯이
열반으로 이끄는 최상의 이익을 위해 뛰어난 법을 설했다.
이것도 부처님에게 있는 뛰어난 보배다. 이런 사실로써 설명하라.
237.
varo varaññū varado varāharo, anuttaro dhammavaraṃ adesayi.
idampi buddhe ratanaṃ paṇītaṃ, etena saccena suvatthi hotu.
최고이고 최고인 것을 알고 최고인 것을 주고 최고의 것을 불러오는 위없는 분은 뛰어난 법을 설했다. 이것도 부처님에게 있는 뛰어난 보배다. 이런 사실로써 설명하라.
238.
khīṇaṃ purāṇaṃ nava natthi sambhavaṃ, virattacittāyatike bhavasmiṃ.
te khīṇabījā avirūḷhichandā, nibbanti dhīrā yathāyaṃ padīpo.
idampi saṅghe ratanaṃ paṇītaṃ, etena saccena suvatthi hotu.
심(心)이 미래의 존재를 기뻐하지 않을 때 지난 것은 다하고 새로운 태어남은 없다.
종자가 다했고 관심에 의한 재생이 중단된 지혜로운 그들은 등불이 꺼지듯이 꺼진다.
이것도 승(僧)에 있는 뛰어난 보배다. 이런 사실로써 설명하라.
239.
yānīdha bhūtāni samāgatāni, bhummāni vā yāni va antalikkhe.
tathāgataṃ devamanussapūjitaṃ, buddhaṃ namassāma suvatthi hotu.
땅의 존재든 하늘의 존재든 여기에 모인 모든 존재는 기뻐하라.
‘신과 인간의 예배를 받는 여래, 부처님에게 우리는 공경합니다.’라고 설명하라.
240.
yānīdha bhūtāni samāgatāni, bhummāni vā yāni va antalikkhe.
tathāgataṃ devamanussapūjitaṃ, dhammaṃ namassāma suvatthi hotu.
땅의 존재든 하늘의 존재든 여기에 모인 모든 존재는 기뻐하라.
‘신과 인간의 예배를 받는 여래, 가르침을 우리는 공경합니다.’라고 설명하라.
241.
yānīdha bhūtāni samāgatāni, bhummāni vā yāni va antalikkhe.
tathāgataṃ devamanussapūjitaṃ, saṅghaṃ namassāma suvatthi hotūti.
땅의 존재든 하늘의 존재든 여기에 모인 모든 존재는 기뻐하라.
‘신과 인간의 예배를 받는 여래, 성자들을 우리는 공경합니다.’라고 설명하라.
ratanasuttaṃ paṭhamaṃ niṭṭhitaṃ.