6. paṇḍitavaggo (KN 2.6-현명한 자 품)
6. paṇḍitavaggo (KN 2.6-현명한 자 품)
76.
nidhīnaṃva pavattāraṃ, yaṃ passe vajjadassinaṃ.
niggayhavādiṃ medhāviṃ, tādisaṃ paṇḍitaṃ bhaje.
tādisaṃ bhajamānassa, seyyo hoti na pāpiyo.
보석들을 위해 감정해 주는 사람을 찾듯이, 결점을 보고
꾸짖어주는 지혜로운 사람을 찾아야 한다. 이런 현명한 사람을 교제해야 한다.
이렇게 교제하는 사람에게 더 좋은 일이 생길 뿐 더 나쁜 일은 생기지 않는다.
77.
ovadeyyānusāseyya, asabbhā ca nivāraye.
satañhi so piyo hoti, asataṃ hoti appiyo.
충고할 수 있고 꾸짖을 수 있고, 무례함을 막을 수 있다면
그는 평화로운 자에게 사랑받고, 평화롭지 못한 자에게 사랑받지 못한다.
78.
na bhaje pāpake mitte, na bhaje purisādhame.
bhajetha mitte kalyāṇe, bhajetha purisuttame.
나쁜 친구와 사귀지 말고, 저열한 사람과 사귀지 말라
좋은 친구와 사귀어야 하고, 뛰어난 사람과 사귀어야 한다.
79.
dhammapīti sukhaṃ seti, vippasannena cetasā.
ariyappavedite dhamme, sadā ramati paṇḍito.
법(法)을 마신 자는 청정한 심(心) 때문에 행복하게 잠잔다.
성자에 의해 법이 선언될 때 현명한 자는 언제나 즐거워한다.
• (AN 5.210-사띠를 잊음 경)/(SN 10.8-수닷따 경)/(AN 3.35-핫타까 경)
80.
udakañhi nayanti nettikā, usukārā namayanti tejanaṃ.
dāruṃ namayanti tacchakā, attānaṃ damayanti paṇḍitā.
관개(灌漑)를 위해 도관을 만드는 사람들은 물을 이끌고, 화살을 만드는 사람들은 화살을 다룬다.
목수는 나무를 다루고, 현명한 자는 자신을 길들인다.
81.
selo yathā ekaghano, vātena na samīrati.
evaṃ nindāpasaṃsāsu, na samiñjanti paṇḍitā.
단단한 돌이 바람에 움직이지 않듯이
현명한 자는 비난과 칭찬에 흔들리지 않는다.
82.
yathāpi rahado gambhīro, vippasanno anāvilo.
evaṃ dhammāni sutvāna, vippasīdanti paṇḍitā.
깊은 호수가 깨끗하고 잔잔한 것처럼
법들을 들은 뒤에 현명한 자는 이렇게 깨끗해진다.
83.
sabbattha ve sappurisā cajanti, na kāmakāmā lapayanti santo.
sukhena phuṭṭhā atha vā dukhena, na uccāvacaṃ paṇḍitā dassayanti.
고결한 사람들은 참으로 어디에서나 내려놓고, 평화로운 자들은 소유하고자 한다고 드러내지 않는다.
현명한 자들은 즐거움이나 괴로움에 닿더라도 높고 낮은 반응을 드러내지 않는다.
84.
na attahetu na parassa hetu, na puttamicche na dhanaṃ na raṭṭhaṃ.
na iccheyya adhammena samiddhimattano, sa sīlavā paññavā dhammiko siyā.
자신을 위해서도, 남을 위해서도, 자식과 재물과 나라를 원하지 않아야 한다.
비법(非法)에 의한 자신의 번영을 원하지 않을 때, 그는 계를 갖추고 지혜를 갖춘 법다운 사람이 될 것이다.
85.
appakā te manussesu, ye janā pāragāmino.
athāyaṃ itarā pajā, tīramevānudhāvati.
세상의 저편으로 가는 사람은 인간들 가운데 적다.
그리고 다른 사람들은 세상의 이편에서 쫓아 달릴 뿐이다.
86.
ye ca kho sammadakkhāte, dhamme dhammānuvattino.
te janā pāramessanti, maccudheyyaṃ suduttaraṃ.
그러나 바르게 선언된 법에서 참으로 법을 따르는 사람들은
벗어나기 어려운 죽음의 왕국의 저편으로 갈 것이다.
87.
kaṇhaṃ dhammaṃ vippahāya, sukkaṃ bhāvetha paṇḍito.
okā anokamāgamma, viveke yattha dūramaṃ.
집에서 집 없는 곳으로 왔으니 기뻐하기 어려운 떨침 위에서
현명한 자는 검은 법을 버리고 흰 법을 닦아야 한다.
88.
tatrābhiratimiccheyya, hitvā kāme akiñcano.
pariyodapeyya attānaṃ, cittaklesehi paṇḍito.
소유의 삶을 버리고 아무 것도 가지지 않은 사람은 거기에서 기쁨을 원해야 한다.
현명한 자는 심(心)의 오염원들로부터 자신을 깨끗이 해야 한다.
89.
yesaṃ sambodhiyaṅgesu, sammā cittaṃ subhāvitaṃ.
ādānapaṭinissagge, anupādāya ye ratā.
khīṇāsavā jutimanto, te loke parinibbutā.
깨달음의 요소들에 대해 심(心)을 바르게 잘 닦은 사람들
붙잡은 것을 놓아서 집착 없이 기뻐하는 사람들
번뇌 다하여 빛나는 그들은 세상에서 완전히 꺼진다.
paṇḍitavaggo chaṭṭho niṭṭhito.